Valikko

Šoddâdemulmeh

Šoddâdemulmeh tärkkilisteh várdámtooimâ ulme. Toh láá ááigán já kulttuurân čonnum. Tot, maht ulmemiäldásâš olmâ aalmugjeessân iberdui 30 ihheed tassaaš, spiekâst tááláá miäruštâlmist. Siämmáánáál ”olmâ aalmugjeessân” eres kulttuurijn puáhtá spiekâstiđ tast, mii tot lii Suomâst.

Šoddâdemulmeh adeleh sánálii häämi ton maaŋgâpiälásii várdámtooimâ olesvuotân, ruopsis áárpun, mii ovdán ahemuddoost nuubán. Tain čielgejeh tom, ete maggaar taan kulttuurist já taan maailmääigist lii olmâ aalmugjeessân sehe maggaar lii täsitiädulâš eellim. Šoddâdemulmeh láá rahtum rävisolmoošjođetteijee toorjân.

Čuurâjođetteijei pijssáá, ete sun tobdá ahemudo ohjelm. Ohjelm olášutmáin meid šoddâdemulmeh olášuveh. Lippukode rävisolmoošjođetteijeeh kalgeh kuittâg tubdâđ sehe almolijd ete ahemudoi miäldásijd šoddâdemuulmijd, vâi sij pasteh iberdiđ ahemuddotooimâ olesváldálávt. Taat lii tehálâš ovdâmerkkân ahemuddovästideijei.

Šoddâdemuulmijn láá nelji uáinu: koskâvuotâ olssis, nuubijd, ohtsâškoodán já pirrâsân. Ulmeh láá olgospuohtum tienuuvt, ete toh tuáimih jyehi ahemudoin sundečäitten. Várdámtooimâ árvuvuáđust tiättoo koskâvuotâ Imelân ij lah mainâšum sierâ šoddâdemuulmij uáinun – tot lii siskálmittum maŋgáin sierâ vuovijguin taid puoh neelji uáinun.

Almoliih šoddâdemulmeh

Almoliih šoddâdemulmeh muštâleh siämmáánáál várdámtooimâ ulguupiäláid ko meid ulmuid, kiäh tobdeh várdámtooimâ siskiibeln, ete moos várdámtoimâ viärdásâššoddâdeijen viggá. Várdám lii maaŋgâpiälásâš astoäigitoimâ, mon ulmeh lii tuárjuđ ulmuu šoddâm nuuvt, ete ulmuu ovdánemmudoh já ohtâgâsliih jiešvuođah váldojeh huámmášumán. Várdámšoddâdem ulmen lii, ete ovtâskâs olmooš tuáimá aktiivlávt já ovdâsvástádâslávt koskâvuođâst sunjin olssis, nuubijd ulmuid, ohtsâškoodán já pirrâsân. Várdámtooimâst uáppá tááiđuid, tiäđuid, jurdâččemvuovijd já áárvuid, moh išedeh eelliđ oles já olmâ eellim.

Koskâvuotâ olssis

Várdájeijee oovded jieijâs olmožin. Sun ana huolâ alnees já tiervâsvuođâstis. Sust láá tiervâsliih eellimtäävih. Várdájeijee viggá maaŋgâpiälásii já täsitiädulii elimân. Várdámtooimâst finnee amnâsijd jieijâs identiteet, eellimuáinu já immeelkoskâvuođâ rähtimân. Várdájeijei šadda ibárdâs tast, ete mii lii eettisávt rievtis já puástud, sehe nahcâ já haalu toimâđ tagarij aašij pyerrin, maid sun ana rievtisin. Várdájeijee tuostâ riemmâđ uđđâ já sierâlágán tilálâšvuođáid, já sun kiävttá suu kreatiivlâšvuođâs. Sun sierâd, kiävttá suu mielâkuvviittâs já kávná tuáimee čuávdusijd sierâlágán čuolmáid. Várdájeijee riämá toimâđ. Várdájeijee máttá adeliđ macâttâs já anneeđ ävkkin suu finnim macâttâs. Suu jurdâččemvyehi puátteevuođâ háárán lii tuoivâlâš já ulmemiäldásâš.

  • Eellimhaldâšem
  • Tiervâslij eellimtaavij ovdedem
  • Kreatiivlâšvuotâ já utkáávuotâ
  • Riemmâm toimâđ
  • Ibárdâs tast, ete mii lii rievtis já mii puástud
  • Jieijâs eellimuáinu hammim
  • Jieijâs immeelkoskâvuođâ uuccâm

Koskâvuotâ nuubijd ulmuid

Várdájeijee iššeed já ana huolâ nuubijn ulmuin, veikkâ tot ij veltihánnáá liččii jieijâs njuolgâ hiäđu miäldásâš. Sun ibbeerd, ete oovtâst porgâmáin finnee ááigán stuárráb aašijd. Várdájeijee ana áárvust sierâlágánvuođâ já ibbeerd, ete láá maaŋgâlágán ulmuuh já eellimuáinuh. Várdájeijee máttá toimâđ sierâlágán ulmuiguin. Sun máttá olgospyehtiđ tobdoid já uáivilijd tilálâšvuotân hiävulijn vuovijn. Várdájeijee lii olmâ já rehelâš. Vuoigâlâšvuotâ já tom ovdedem lii várdájeijei tehálâš

  • Olmoošvuođâ uáinim mávsulâžžân
  • Sierâlágánvuođâ uáinim riggodâhhân
  • Nahcâ asâttuđ nube sajattâhân
  • Ohtsâš ovdâsvástádâslâšvuotâ
  • Vuoigâlâšvuotâ já jieijâs uáivilijn pissoom, rievtismielâlâšvuotâ
  • Jieijâs tobdoi já uáivilij olgospyehtim vuovijn, mii heivee tilálâšvuotân

Koskâvuotâ ohtsâškoodán

Várdájeijee máttá toimâđ ohtsâškoddeest, váldá čielgâs argâeellim aašijn já vaaigut toid. Sun máttá väldiđ sierâlágán roolijd jođetteijen já vuálásâžžân sierâlágán ornijduumijn já siärvusijn. Várdájeijee ibbeerd virgálijd já epivirgálijd miärádâstoohâmvuáháduvâid. Sust lii ornijdumeluuhâmtáiđu. Várdámtoimâ oovded jođettem- já vaikuttemtááiđuid, tego jiešalgâlâšvuođâ, ovdâsvástádâslâšvuođâ, systemaatlâšvuođâ, ulme asâttem já ornimnaavcâ. Várdájeijee kiäsut ohtsij aašij hoittám. Sun huámmáš vááijuvvuođâid já riämá tivvoođ taid. Várdájeijee haalijd čonâdâttâđ siärváduvâi já ohtsâškode uássin. Várdájeijee tobdá já leevât jieijâs kulttuur já meid eres kulttuureh kiäsutteh suu já sun ana taid áárvust. Várdájeijee tobdá ete sun lii olmooškode uási já tobdá maailmvijđosii ovdâsvástádâs.

 

  • Nahcâ toimâđ juávhust já viijđásub ornijduumeest ko juávhust
  • Nahcâ já haalu uásálistiđ ohtsij aašij hoittáámân
  • Jieijâs já iärásij kulttuurij áárvust anneem
  • Ibbeerd, ete sun lii uási páihálii, aalmuglii já aalmugijkoskâsii siärváduv
  • Čonâdâttâm já ovdâsvástádâs merhâšume iberdem

 

Koskâvuotâ pirrâsân

Várdájeijee máttá lihâdiđ já toimâđ sierâlágán toimâpirrâsijn. Sun kunnijât já tobdá luándu. Várdájeijee tobdá ete sun lii luándu uási já sun mákkoo luándust. Várdájeijee peerust meid aassâm- já toimâpirrâsis pyereestvajemist, čurgâdvuođâst já makkuuvuođâst. Sun huolât eellimpirrâs siäilumist meid puáttee suhâpuolváid. Sun nuávdit pištee ovdánem prinsiip.

 

  • Positiivlâš, emotionaallâš já njuolgâ koskâvuotâ luándun
  • Nahcâ jotteeđ já toimâđ syemmilii luándust: meecist, meerâ alne, tuoddârijn
  • Luándusuojâlem táárbu já jieijâs ovdedemmáhđulâšvuođâi tiäđuštem
  • Ovdâsvástádâs eellimpirrâsist
  • Luándu kunnijâttem

 

Puohajeijei šoddâdemulmeh

 

 

 

 

Koskâvuotâ olssis
tiervâsvuotâ já torvolâšvuotâ

Huolât jieijâs purâmist, uáđđimist já putesvuođâst. Máttá pietâdiđ uáivádittein.

Tuáimá uápis tilálâšvuođâin jiešráđálávt oppum maali mield. Tuubdâst uhketile já máttá velttiđ taid.

 

 

 

Jieštobdo

Nannood jieštobdo uđđâ feerimij peht rävisulmuu toorjâ vievâst.

Tuhhit, ete ulmui roopah láá sierâlágáneh já toh ovdáneh fyysisávt jieškote-uv mudoin. Suogârdâl, ete maggaar tobdo lii, ko lijkkoo kiäsnii/moosnii.

 

Eellimuáinu

Josijduvá já suogârdâl vuoiŋâlâšvuođâ.

Suogârdâl várdámtooimâst tehálâžžân tollum aašijd várdámlopádâs já ahemudo ideaalij peht.

Iärut vavettes leikkušem já paastavo. Ibbeerdškuát sierâlágán eettisijd uáinuid.

 

Mättim já čuolmâčuávdim

 

Kávná čuávdusijd oovtkiärdánis čuolmáid.

Hárjuttâl muštâliđ nube ulmui jieijâs tááiđuin. Ij orvâttuu feiliimist, peic tuástá irâttiđ uđđâsist.

Máttá orostiđ tarkkuđ, ete mii moonâi pyereest já mii ij.

 

 

Koskâvuotâ nuubán

Nuubij kunnijâttem

 

Lii tiätuäŋgir jieškote-uvlágán olmoošjuávhui háárán já ana áárvust meid ulmuid, kiäh láá jieijâs aldapirrâs ulguubeln.

Kunnijât jieškote-uvlágán oskolduvâid já eellimuáinuid.

Olmooškoskâvuođah

Šadda skipárin sierâlágán ulmuiguin.

Uáiná jieijâs uási čuolmâtiilijn. Ibbeerd, ete puohâiguin kalga pasteđ toimâđ. Máttá leđe njyebžil.

Máttá sooppâđ aašijn iärásijguin já tuálá sopâmušâid.

Máttá muštâliđ jieijâs tobdoin jo váhá vijđásubbooht. Váldá huámmášumán nube tobdoid ovdâmerkkân nuuvt, ete lohđut, ruokâsmit teikâ illood oovtâst.

 

Koskâvuotâ ohtsâškoodán

Juávhust toimâm

 

Máttá toimâđ viärásub-uv smaavâjuávhust rävisulmuu jođettin. Hárjuttâl uccâ jođettempargoi hoittám nuuvt, ete hárjánem olmooš stivree.

Pasta hoittáđ uccâ, oovtâ eehid pištee ovdâsvástádâspargoid.

Ohtsâškodálâš vaikuttem   

Ibbeerd, ete maid demokraatlâš miärádâstoohâm uáivild.

Ibbeerd, ete maid jieškote-uv tuáimeeh pargeh ohtsâškoddeest já mane toh tooimah láá teháliih.

 

Siärvádâhân kuullâm

 

Tobdá oohtânkulluuvâšvuođâ suu juávkun já juávhu ääših kiäsutteh suu.

Tobdá jieijâs kulttuur toimâtaavijd. Kuáhtáá jieškote-uv kulttuurijd.

Koskâvuotâ pirrâsân

Luándukoskâvuotâ   

Tobdá, ete aldakuávlu luándu lii kuáimáá já torvolâš.

Haaldâš vuáđutááiđuid, maid taarbâš luándust jotemist.

Ovdâsvástádâs eellimpirrâsist

Ibbeerd, ete jyehi ulmust lii ovdâsvástádâs eellimpirrâsist. Huolât ohtsijn tävirijn já tiilijn.